Příčina? Hořký maniok konzumovaný bez řádného zpracování v kombinaci se stravou s velmi nízkým obsahem bílkovin. Bílkoviny ve skutečnosti pomáhají našemu tělu bránit se proti účinkům kyanidu.
Měli bychom tedy maniok ze svého jídelníčku vyloučit?
Dobrá zpráva: rozhodně ne, pokud je správně připraven! Zde je několik jednoduchých kroků, jak si tuto hlízu bezpečně vychutnat:
Vždy ji vařte: syrovému manioku byste se měli vyhýbat, zejména jeho listům a slupce.
Namáčejte ji: v některých receptech se maniok nastrouhá a poté se na 24 až 48 hodin namočí do vody, což pomáhá eliminovat toxiny.
Opatrně ji oloupejte: právě ve slupce se nežádoucí látky nejvíce koncentrují. Konzumujte ji jako součást vyvážené stravy, obzvláště bohaté na bílkoviny (vejce, ryby, luštěniny atd.).
Maniok: Přítel, nebo nepřítel?
Stejně jako u mnoha potravin je vše otázkou dávkování, kontextu a přípravy. Není to samotný maniok, co je nebezpečné, ale zanedbávání jeho zpracování. V mnoha kulturách se tyto dovednosti předávají z generace na generaci – a to dělá tuto hlízu stejně vzácnou jako univerzální.
Takže pokud toužíte vyzkoušet nový recept odjinud nebo dodat svým pokrmům nádech originality, proč nezkusit maniok? Správně připravený se může stát zdravou, chutnou a originální součástí jídla.
Dobře připravený pokrm je totiž také skvělým způsobem, jak se o sebe postarat.
