Každý den kaldera uvolňuje 4 000 až 5 000 tun oxidu uhličitého. Toto číslo, bezprecedentní pro tak spící sopku, znepokojuje odborníky. Čím více magmatu stoupá, tím více plynů uniká. V kombinaci se zemětřeseními by toto zvýšení mohlo být známkou bezprostřední sopečné aktivity.
Oslabující se zemská kůra
Nejnovější geologická data odhalují posun v podkladové struktuře: zemská kůra se již jen neohýbá, ale začíná praskat. Jinými slovy, horniny se pod tlakem propadají a potenciálně otevírají cestu magmatu. Tento jev je vulkanology považován za jeden z nejznepokojivějších signálů.
Miliony životů přímo vystaveny riziku
Co činí tuto situaci o to kritickější? Hustota obyvatelstva v regionu. Neapol a jeho okolí, zejména město Pozzuoli, jsou domovem několika milionů lidí. Na rozdíl od jiných izolovaných sopek tato přímo ohrožuje obydlené městské oblasti. Erupce – i mírná – by mohla mít dramatické lidské a materiální následky.
Historie jako průvodce
Minulé erupce, jako například ta z roku 1538, která vytvořila Monte Nuovo, ukazují, jak rychle se situace může změnit. Od roku 2005 se hladina země zvedla asi o 1,5 metru, což je jev zvaný bradyseism, který odráží zvýšení tlaku uvnitř kaldery.
Potenciální globální dopad
Pokud by k erupci došlo, následky by sahaly daleko za hranice Itálie. Oblak popela by mohl paralyzovat evropskou leteckou dopravu, poškodit úrodu a dokonce ochladit globální klima – jak se to stalo během erupce sopky Tambora v roce 1815. Ekonomické a environmentální dopady by byly značné.
Pozorujte, upozorňujte… a doufejte
Dnes satelity a senzory neustále monitorují kalderu. Každý otřes, každý únik plynu je přesně analyzován. Protože nikdo nemůže s jistotou předpovědět, kdy – nebo zda – k erupci dojde. Jedna věc je ale jistá: když čelíme obrovi, jako jsou Flegrejská pole, je nejlepší zůstat ostražití.
Protože nám příroda někdy brutálně připomíná, že poslední slovo má vždy ona.
