Možná vám přítomnost kolibříka připomíná: co kdybyste si dovolili tančit do rytmu své vlastní hudby, aniž byste se starali o to, co si myslí ostatní?
Jak můžete tuto jedinečnou návštěvu přivítat?
Až příště kolem proletí kolibřík, místo abyste ho jen pozorovali, na chvíli se zastavte. Zhluboka se nadechněte a pozorně ho pozorujte. Jaké emoce cítíte? Jaké myšlenky se spontánně vynořují?
To není pověra, ale spíše cvičení všímavosti. Tento malý návštěvník se může stát kotvou, poetickou připomínkou toho, že krása je často tam, přímo před našima očima, a že někdy stačí jen otevřít náruč (nebo okno!), aby vstoupila dovnitř.
