Představte si na chvíli, že to, co se děje v našem děloze, ovlivňuje mnohem víc než jen naše trávení nebo denní energii. Co kdyby to mělo vliv i na vývoj našeho budoucího dítěte? Přesně to naznačují nedávné vědecké objevy o stále záhadném tématu: autismu. Co tedy dnes doopravdy víme? Pojďme se zamyslet.
Nový pohled na mateřskou mikrobiotu
V posledních letech se mikrobiota – tento neuvěřitelný ekosystém miliard bakterií obývajících naše střeva – stala skutečnou hvězdou lékařského výzkumu. Nyní víme, že hraje klíčovou roli v našem celkovém zdraví: trávení, imunitě, duševní pohodě atd. Postupně ale zjišťujeme, že by mohla ovlivňovat i vývoj mozku nenarozeného dítěte.
Nedávná americká studie publikovaná v časopise Journal of Immunology vrhá na toto téma fascinující světlo. Výzkumníci z University of Virginia pozorovali potenciální souvislost mezi střevní mikrobiotou nastávajících matek a rizikem neurovývojových poruch u jejich dětí.
Dr. John Lukens, který vedl tento výzkum, vysvětluje: „Mikrobiota může ovlivňovat vývoj mozku mnoha způsoby, včetně ovlivňování toho, jak imunitní systém dítěte reaguje na infekce nebo stres.“
Molekula v centru pozornosti
Tým se zaměřil na velmi specifickou molekulu: interleukin-17a (nebo IL-17a). Tato molekula, známá svou rolí v některých zánětlivých onemocněních, jako je revmatoidní artritida nebo lupénka, by podle výzkumníků mohla také narušit vývoj mozku během těhotenství.
Pro ověření této hypotézy vědci provedli sérii experimentů na myších. Některé samice měly mikrobiotu, která podporovala zánětlivou reakci prostřednictvím IL-17a; jiné ne. Výsledek? Myši narozené matkám s prozánětlivou mikrobiotou vykazovaly chování podobné těm, které jsou pozorovány u poruch autistického spektra, jako je zhoršená sociální interakce nebo opakovaná gesta.
Další důkazy s transplantací stolice
Vědci provedli ještě další výzkum a provedli transplantaci fekální mikrobioty: mikrobiotu z prvních myší přenesli do kontrolní skupiny. A opět, myši narozené těmto novým matkám vyvinuly autistické chování.
Naproti tomu, když byla slavná molekula IL-17a během těhotenství uměle blokována, potomci se narodili bez těchto poruch, bez ohledu na počáteční mikrobiotu.
Jinými slovy, mateřská mikrobiota skutečně zřejmě hraje roli ve vývoji mozku v děloze, a to prostřednictvím mechanismů, které jsou stále složité a dosud nebyly prozkoumány.
Slibný, ale stále předběžný pokrok
Tyto výsledky se samozřejmě v současné době týkají pouze zvířecích modelů. Je stále příliš brzy na to, abychom vyvozovali závěry použitelné pro lidská těhotenství. Tato cesta však otevírá vzrušující nové perspektivy ve výzkumu autismu a neurovývojových poruch.
Další kroky? Pochopit, zda je tento jev pravdivý i u lidí, a přesně identifikovat zúčastněné prvky mikrobioty. Jak zdůrazňuje Dr. Lukens, IL-17a je pravděpodobně jen jedním dílkem mnohem větší skládačky.
A pro nás, nastávající matky?
Pokud tento výzkum jednu věc potvrdí, je to důležitost péče o naši mikrobiotu, a to již před otěhotněním. Pestrá a vyvážená strava bohatá na vlákninu, přírodní probiotika (jako je jogurt nebo kefír) a snížení stresu jsou cennými spojenci v udržování tohoto vlivného ekosystému.
Protože péče o sebe v konečném důsledku znamená také poskytnout vašemu budoucímu dítěti ten nejlepší možný start.
