Ztráta dítěte je nepopsatelná bolest, zejména pro vojenské rodiče, kteří denně čelí úzkosti z tragické ztráty. Právě tuto zkoušku zažili Raymond a Rachel Villasenorovi, když jejich syn Joseph, štábní rotmistr letectva, zemřel ve věku 36 let po 16 letech služby.
Uprostřed jejich zármutku však jejich životy ozářil záhadný skutek laskavosti, který jim připomněl, že i v nejhlubší temnotě může lidstvo odhalit své světlo.
Záhada na hřbitově
Po Josephově smrti jeho rodiče pravidelně navštěvovali jeho hrob na hřbitově Garden Park v Arlingtonu v Texasu. Jednoho dne si všimli něčeho nečekaného: tráva kolem synova hrobu se zdála zelenější a lépe udržovaná než zbytek hřbitova. Navíc se na náhrobku pravidelně objevovaly čerstvé květiny, jako by se o něj někdo pečlivě staral.
Raymonda a Rachel to zaujalo a přemýšleli, kdo se za touto laskavou péčí skrývá. Přesto navzdory častým návštěvám nikdy nikoho neviděli.
Nečekané setkání
Záhada byla vyřešena díky náhodnému setkání. Josephova sestra během návštěvy narazila na staršího muže jménem Jake Reissig. Jake, který přišel vzdát hold své zesnulé manželce, pohřbené na stejném hřbitově, si všiml mladé ženy, jak pláče u hrobu svého bratra.
Dojat jejím zármutkem, Jake k ní přistoupil a zeptal se jí, co ji trápí. Když si vyslechl Josephův tragický příběh, byl touto ztrátou hluboce zasažen. Ačkoli tohoto vojáka nikdy neznal, rozhodl se pro soucitné gesto: pravidelně zaléval trávník kolem hrobu a umístil tam čerstvé květiny, aby uctil Josephovu památku.
Akt nesobecké laskavosti
