Můžete spát 7, 8 nebo dokonce 9 hodin, ale ráno je to pořád ten samý starý příběh: probouzíte se vyčerpaní, jako by noc byla zbytečná. Není to jen případ lenosti nebo špatného probuzení. Za touto přetrvávající ranní únavou se mohou skrývat velmi reálné příčiny, někdy překvapivé. A především: jednoduchá řešení, která je třeba implementovat.
Hodně spát neznamená dobře spát.
Často si pleteme kvantitu spánku s kvalitou. A přesto strávit 8 hodin v posteli nemusí nutně zaručit skutečný odpočinek. Někdy spíme „špatně“, aniž bychom si to uvědomovali: častá mikroprobuzení, nepravidelné dýchání nebo dokonce spánkové cykly, které neprobíhají úplně.
Výrazné znamení: pokud se po probuzení cítíte vyčerpaní, i když si lehnete, můžete mít fragmentovaný spánek. V tomto případě existují dvě možnosti: zeptat se svého partnera, zda vás v noci slyší vrtět se nebo podivně dýchat, nebo vyzkoušet aplikaci pro sledování spánku (některé jsou docela působivé). Další jednoduchý trik: zapisujte si po dobu jednoho týdne svůj rozvrh, pocity z bdění, neklidné noci a další. To může poskytnout určité vodítko.
A pokud máte opravdu pochybnosti, spánkový lékař může provést hloubkové vyšetření (známá polysomnografie), aby odhalil možnou poruchu, jako je mírná apnoe.
Malé úskalí, kterému se vyhnout: myšlení, že si to „vynahradíte“ tím, že budete více spát. Pokud máte špatný spánek, doba strávená v posteli nebude mít velký vliv.
Když vás mysl v noci nepustí
Stres, úzkost, nechvalně známá psychická zátěž… Všechny tyto faktory mohou vážně ovlivnit kvalitu vašeho spánku. I když rychle usnete. Hyperaktivita (neustálé přemýšlení o všem) vám brání v hlubokém spánku. Výsledek: budíme se unavenější než když jsme šli spát.
Některé příznaky jsou výmluvné: probouzení se v noci bezdůvodně, napjatá čelist, napětí v ramenou ráno… Není třeba všechno přehodnocovat, abyste se cítili lépe: pár jednoduchých kroků může mít vliv. Například procvičování srdeční koherence před spaním (stačí tři minuty), zapisování si myšlenek do malého zápisníku nebo dokonce řízená meditace v klidu vleže.
Další snadný trik, který můžete vyzkoušet: vypněte obrazovky alespoň 30 minut před spaním. Tlumené osvětlení, tiché čtení… Někdy to samo o sobě může znamenat velký rozdíl.
Poznámka: volně prodejné prášky na spaní jsou nepřípustné. Mohou narušit vaše přirozené cykly a maskovat skutečný problém.
A co pro rodiče malých dětí? Ano, duševní únava může být obrovská. Neváhejte o ní mluvit, požádat o podporu. Není „normální“ být neustále vyčerpaný.
Co když je to známka skutečného zdravotního problému?
Někdy tato přetrvávající únava skrývá zdravotní stav. Pokud trvá již několik týdnů bez zjevného vysvětlení, je na místě rychlé vyšetření. Může se jednat o nedostatek železa nebo vitaminu D, problém se štítnou žlázou nebo dokonce o cukrovku v rané fázi.
Jednoduchý krevní test a test štítné žlázy často stačí k objasnění situace. INSERM nám připomíná: nedostatek železa, i mírný, vám může způsobit pocit malátnosti, a to i po dobrém nočním spánku.
Příliš rychle říkáme „je to stres“ nebo „je to věk“. Ale není to vždycky tak jednoduché.
Malá gesta, která znamenají velký rozdíl
Pokud se chcete probudit lehčí, začněte vyzkoušením několika jednoduchých úprav: nastavení budíku na konec spánkového cyklu (7:30 ráno místo 7:00 ráno, někdy to hraje velkou roli), vyvětrání ložnice, mírné snížení teploty (ideální je 18–19 °C), ztlumení světel hodinu před spaním atd.
Po probuzení vám přirozené světlo, teplá (pak studená) sprcha a dobrá snídaně bohatá na bílkoviny (vejce, tvaroh, celozrnný chléb atd.) mohou skutečně dodat energii.
A pokud vás lákají přírodní prostředky, zvažte nálevy z kozlíku lékařského nebo mučenky (ale vždy se poraďte se zdravotníkem). Esenciálním olejům by se naopak děti a těhotné ženy bez lékařského souhlasu měly vyhýbat.
Ještě jedna drobnost navíc: budík simulující úsvit. Může se to zdát jako trik, ale mnozí shledávají, že díky němu jsou rána klidnější.
A to je vše, klíč k klidnějšímu ránu. A pamatujte: naslouchání svému tělu je prvním krokem k lepšímu pocitu.
